I projednatelná žaloba může skončit neúspěchem. Proč je důležité tvrdit konkrétně, navrhnout důkazy a dostavit se k jednání?
Účast v soudním řízení není jen otázkou formálního podání žaloby. Připomíná to usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2026, sp. zn. 25 Cdo 1467/2025, vydané ve sporu o pojistné plnění za údajné trvalé následky úrazu. Žalobce požadoval 8,5 milionu Kč, nepopsal však dostatečně, jak mělo k úrazu dojít. Jeho zástupce se navíc bez omluvy nedostavil k soudnímu jednání. Žaloba byla zamítnuta a Nejvyšší soud dovolání odmítl jako nepřípustné.
Projednatelnost žaloby vs. důkazní břemeno
Podstatou rozhodnutí Nejvyššího soudu je rozdíl mezi projednatelností žaloby a unesením břemene tvrzení. Žaloba musí vymezit nárok tak, aby jej nebylo možné zaměnit s jiným. Nemusí však již při podání obsahovat všechna tvrzení potřebná k tomu, aby jí soud vyhověl. Pokud tato tvrzení chybějí, nejde automaticky o vadu žaloby, která by bránila jejímu projednání; žalobce je však musí doplnit v průběhu řízení, jinak riskuje procesní neúspěch – zamítnutí žaloby.
Poučovací povinnost při jednání
Ukáže-li se v průběhu jednání soudu, že účastník
- (i) nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti,
- (ii) uvedl rozhodné skutečnosti neúplně,
- (iii) věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, anebo
- (iv) účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení,
vyzve předseda senátu účastníka, aby svá tvrzení doplnil, resp. důkazy označil, a poučí jej, jaké by byly následky nesplnění této výzvy.
Toto poučení však může soud poskytnout jen tomu, kdo je u jednání přítomen, případně jeho přítomnému zástupci. Jestliže soud v souladu se zákonem jedná v nepřítomnosti řádně předvolaného účastníka či zástupce, nemusí jednání odročit jen proto, aby mu dal příležitost tvrzení doplnit.
Dopad pro praxi
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je praktickým upozorněním pro všechny účastníky vedoucí soudní spory. Nestačí mít za to, že „věc vysvětlí důkazy“ – nejprve je třeba konkrétně tvrdit, co se stalo, a označit, čím má být každé podstatné tvrzení prokázáno. Stejně důležité je sledovat průběh řízení, reagovat na argumenty protistrany a především zajistit účast u jednání; neúčast může znamenat ztrátu příležitosti odstranit nedostatky, na nichž bude výsledek sporu záviset.
Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2026, sp. zn. 25 Cdo 1467/2025
Autor: Miroslav Kopeček, Senior Associate, Dispute Resolution, LYNX Czech Republic