Ochránit rodinné jmění před vnějšími i vnitřními hrozbami a bezpečně ho předat další generaci může být mnohdy tou největší zkouškou. Jak zajistit integritu rodinného jmění i po smrti a předejít jeho rozpadu na spoluvlastnické podíly?
Jak zajistit integritu rodinného jmění?
Tradiční nástroje, jako je závěť nebo dědická smlouva často narážejí na své limity (např. práva nepominutelných dědiců nebo povinnost zanechat volnou jednu čtvrtinu pozůstalosti v případě dědické smlouvy). Způsobem řešení může být vložení klíčových aktiv (např. nemovitostí, cenných papírů nebo podílů v obchodních společnostech atd.) do svěřenského či nadačního fondu, který může být v některých případech vhodnou alternativou. Zatímco v letech 2014 – 2016 mohly svěřenské nebo nadační fondy vzbuzovat dojem, že se jedná o nástroje pro skrývání majetku, dnešní transparentní Evidence svěřenských fondů zajišťuje vysokou míru legitimity těchto struktur.
Svěřenský fond jako flexibilní alternativa k závěti
Jako jedním z hlavních úskalí závěti lze vnímat to, že závěť v čase nemusí reflektovat vůli zůstavitele, kterou měl na sklonku svého života, ale ani stav jmění (např. následný prodej domu, o kterém byla pořízena závěť). Současně je nutno upozornit na to, že samotný výklad závěti zcela závisí na budoucí interpretaci notáře, který bude dědické řízení po zůstaviteli projednávat. Výklad závěti může být také překonán dohodou dědiců nebo určením soudu, že závěť je neplatná.
Svěřenský či nadační fond ovšem umožňuje nastavit podmínky budoucího rozdělení majetku již za života, kdy vyčleněním majetku do svěřenského či nadačního fondu přestává být majetek vlastnictvím zakladatele a v případě jeho úmrtí se nestává součástí dědického řízení (pozůstalosti).
Díky tomu lze v praxi efektivně svobodně rozhodovat o budoucím osudu majetku bez ohledu na nepominutelné dědice a neuplatní se ani povinnost zanechat volnou jednu čtvrtinu pozůstalosti.
Majetek, který bude vložen do svěřenského či nadačního fondu, může užívat také zakladatel, je-li to v určeno ve statutu (např. za účelem zajištění bydlení v nemovitosti apod.). Současně může být majetek uvolňován obmyšleným až po smrti zakladatele, a to postupně formou pravidelných plnění, ale dokonce také jednorázově na základě splnění podmínek určených zakladatelem ve statutu (např. v případě dosažení plnoletosti, po vystudování vysoké školy, při narození dítěte atd.). Na rozdíl od závěti je tedy svěřenský či nadační fond v podstatě živým organismem, který se přizpůsobuje představám zakladatele o spravedlivém uspořádání majetku.
Ochrana před tříštěním majetku a neshodami v rodině
Zásadní výhodou fondu je zachování jednoty majetku. Ve svěřenském fondu majetek nevlastní fyzické osoby, nýbrž fond sám (jako subjekt bez právní osobnosti). To je kritické u podílů v obchodních společnostech nebo nemovitostí, kde by rozdělení na drobné podíly mezi více dědiců mohlo vést k zablokování správy nebo nucenému prodeji majetku a rozdělení výtěžku mezi dědice.
Správně nastavený statut fondu také může ochránit majetek před rizikovými investičními aktivitami členů rodiny, před dopady jejich rozvodů či exekucí. Majetek fondu je totiž oddělen od osobního jmění členů rodiny, což eliminuje riziko, že by byla ohrožena existence rodinného majetku.
Mezigenerační plánování
Svěřenský fond tedy není jen subjektem obdobným obchodním korporacím, ale může být vnímán také jako prostředek k cílené přípravě nástupců pro další fungování a rozvíjení rodinného majetku. Umožňuje zakladateli využít unikátní „zkušební období“, kdy ještě za svého života může pozorovat, jak si obmyšlení vedou v rámci správy aktiv, a na základě toho modifikovat finální rozhodnutí o tom, zda aktiva zachovat ve fondu, nebo je v budoucnu prodat.
Od analýzy k realizaci
Založení fondu není jen pouhý administrativní akt, ale proces strategického plánování. V případě založení svěřenského či nadačního fondu lze doporučit následující postup:
- Právní a daňová analýza:Posouzení struktury majetku, rodinných vazeb a daňových dopadů v tuzemsku i zahraničí.
- Příprava statutu: Precizní nastavení pravidel fungování fondu, určení osoby správce a obmyšlených.
- Vložení majetku do fondu a zápis do rejstříků: Převod aktiv a zápis do Evidence svěřenských fondů (eventuálně do obchodního rejstříku nebo katastru nemovitostí).
Na co si dát pozor
- Důslednost při formulaci statutu.
- Individuální rizika: Struktura musí reflektovat specifika konkrétní rodiny – riziko rozpadu manželství u dětí, zdravotní stav členů rodiny nebo vliv rizikových podnikatelských záměrů.
Zdroj: Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů
Autor: Hana Marešová, Associate, Dispute Resolution, LYNX Czech Republic